In-Line Brusle

Letošní dovolenou jsem se rozhodl strávit aktivně. Pohyb mně nejmilejší je bruslení, proto o sportovní činnosti bylo jasno. Do zahraničí to letos z rodinných důvodů nešlo, bylo proto třeba porozhlédnout se po českých luzích a hájích.

Vybral jsem si mé oblíbené Jižní Čechy, jak jsem napsal v úvodu - kraj bruslení zaslíbený. Pochopitelně myšleno v českém měřítku. Takový Vídeňan by si asi klepal při této větě na čelo, ale co mi bychom na Vysočině za stezky v Jižních Čechách dali!

Taky musím podotknout, že trasy byly plánovány pro mírně pokročilé, kteří absolvovali trasy se mnou. Na nějaké vetší nabírání fyzické kondice by bylo potřeba trasy absolvovat vícekrát. Mužete tedy brát tento článek jako námět pro aktivní dovolenou, popíšu den po dni, každý si samozřejmě upraví itinerář po svém.

Hlavní stan jsme měli v penziónu v Dívčicích, což je obec asi 15 km severozápadně od Českých Budějovic. Lze ale určitě zvolit i jinou lokalitu.

Den první - České Budějovice

Na první den jsem zvolil rozježdení přímo v Českých Budějovicích. Ty jsou téměř celé protkány hustou sití cyklostezek. My jsme začali s bruslením v krásném a rozlehlém parku Stromovka. Ten najdete poblíž známého budějovického výstavište za obchodním domem Kaufland. V parku lze bruslit několik hodin, pokud vás to přestane bavit, mužete přes most odbruslit přes hlavní silnici na Český Krumlov. Tím se dostane k další síti cyklostezek. Poblíž Sportovní haly mužete navštívit skatepark s velkým výběrem ramp, zábradlí a dalších pomůcek vhodných k agressiv bruslení. Pokud máte ješte břuslarské choutky, mužete prozkoumat další cyklostezky. Nám to už stačilo, zvolili jsme proto chutný obed.

Den druhý - Třeboň – Holičky

Trasu najdete ve směru na České Velenice, několik desítek metrů za Penzionem Petra Voka. Po pravé straně je točna autobusu, kde lze pohodlně zaparkovat. Hned naproti přes silnici začíná stezka. Ta vede téměř celou cestu lesem, semtam se objeví nečistoty v podobě bláta nebo větviček, mužete potkat i nějaký ten traktor lesních dělníku. Asfalt na trati je pro bruslení velmi dobrý, občas se objeví horší úseky. V první třetině trati narazíte na dřevěný most, který na bruslích plynule rozhodně nepřejedete. Jinak je trať opravdu pěkná, tam a zpět měří asi 15 km. Občerstvení na trati bohužel nenajdeme, na konci trati toho  taky moc zajímavého k vidění není, takže vám nezbývá než návrat zpět.

Den třetí – odpočinek

Dalši den jsme odpočívali, i když prohlídka zoo a zámku v Hluboké nad Vltavou nás stála také několik nachozených kilometrů.

Den čtvrtý - cyklostezka Hluboká - České Budějovice

Další den nás čekala vcelku známá cyklostezka. Ta začíná v okolí krásného sportovního centra v Hluboké, kde se nachází hokejový, fotbalový a bassebalový stadión, beachvolejbalové kurty, tenisové centrum Martina Damma, naproti je golfové hrište. Povrch stezky je na bruslení velmi vhodný, v první třetine stezky se nachází její největší slabina - tou je obec Bavorovice, resp. povrch asfaltu v této obci. Nějakých 500 metrů tak musíte prežít jízdu na velmi špatném povrchu. Potom už vás opět čeká cesta ideálním terénem. Dojet můžete až do centra Českých Budějovic, na trase se můžete i občerstvit v několika hospůdkách. Trasa tam a zpět měří zhruba 20 km.

Den pátý – odpočinek

Pátý den jsme zvolili odpočinek formou návštevy Českého Krumlova.

Den šestý - cyklostezka Nová Pec – Stožec

Říká se to nejlepší nakonec. To splnila šumavská stezka beze zbytku. Nápomocno bylo i počasí, které tentokrát ukázalo vlídnou tvář. Trošku problém byl s parkováním na veřejném parkovišti, kde si na nás místní hodně opálený zaměstnanec Obecního úřadu chtěl vylepšovat rodinný rozpočet. Takže si rozhodně nenechte namluvit, že vyvešené ceny parkování už nejsou platné a platí jiné, smluvní, vyřčené hlídačem parkoviště sotva vychodivším základní školu!  Ale zase je na co vzpomínat.

Stezka je od parkovište vzdálená nějakých sto metrů. Začátek stezky je velmi široký, bohužel ale v této části potkáte trošku více vozidel směřujících k penzionu. Pak už vás čekají jen problémy v podobě deseti (!) přejezdů, není to však nic hrozného, průměrně zkušený bruslař drtivou většinu přejezdů zvládne, aniž by musel nějak výrazně zpomalovat (pokud tedy zrovna nejede vlak). Jinak je stezka opravdu fantastická, výborný povrch, trošku kopcovitější profil trati - prostě paráda!

Celkově zhodnoceno, do Jižních Čech se rozhodně nemusíte bát vzít si kolečkové brusle, naopak. Určitě lze najít i další trasy, především v okolí Lipna. My jsme byli terény nadšeni, věřím, že vám článek pomůže s námětem dovolené, s Jižními Čechami se určitě nespletete!

Výbornou možnost k jízdě na kolečkových bruslích dostali občané na možnosti bruslení jinak poměrně skoupého města Třebíč. Na místním zimním stadionu byla stejně jako loni položena plocha, na které lze mj. jezdit na kolečkových bruslích.

Plocha byla zprovozněna 1. května, kdy mohli návštěvníci využít vstupu zdarma. Další veřejná bruslení budou stát přijatelných dvacet korun. Teď k vlastnostem povrchu. Ten je složen jako stavebnice z překvapivě malých čtvercových částí. Ty však do sebe dobře zapadají, takže plocha je hladká a jízda plynulá. ObrazekIn line povrch  je položen po celé ploše, takže se můžete pohybovat na území o rozloze zhruba 30 X 60 metrů, což není určitě špatné - pro začínajícího bruslaře plně dostačující, ten pokročilý si alespoň natrénuje přešlapování a jízdu na oválu. Trošku problematičtější to je s nácvikem rychlostního bruslení. I přes první den zdarma nebyl počet bruslařů nějak ohromující, čili v tom by problém nebyl. Při pokusech o maximální odraz však povrch podkluzoval. Nevím, jestli je to vlastnost povrchu,  následek vlhka na zimním stadionu nebo je na vině drobný prach. Těžko říct, na nácvik double push nejspíš budete muset zapomenout. Plocha je však primárně určena široké veřejnosti a pro tu je povrch více než dostačující! Pokud je pěkné počasí, většina bruslařů asi spíše využije venkovní cyklostezky, neboť pohyb na zdravém vzduchu je asi největší devízou jízdy na kolečkových bruslích. V případě špatného počasí je však bruslení v hale vítanou alternativou. Pokud se tedy rozhodnete navštívit naše krásné historické město, rozhodně nenechávejte brusle doma!

více na http://www.hstrebic.cz/clanek.asp?id=2643

Cyklostezka Žďár nad Sázavou - Pilská nádrž  5km

Určitě jednou z nejlepších stezek na bruslení blízko Třebíče je cyklostezka ve Žďáru nad Sázavou dlouhá přibližně šest kilometrů.

Stezka začíná blízko centra Žďáru, velmi dobře lze využít parkoviště u Domu kultury, které je překvapivě zdarma. Zde už se můžete přezout do bruslí, ke stezce je to nějakých 200 metrů.

Začátek stezky vede Žďárem nad Sázavou, končí nejhezčím úsekem u Pilské nádrže. Po celé délce stezky se nepotkáte s žádnou nepříjemnou změnou týkající se kvality asfaltu. Mezi nevýhody stezky patří její kratší délka a dva nenavazující úseky, kdy se k pokračování stezky musíte dostat přes pozemní komunikaci. Velmi příjemný je naopak dostatek občerstvení na trati, výborný je už zmiňovaný závěrečný úsek u Pilské nádrže.

Cyklostezka kolem řeky Jihlavy - Svojsíkovo nábřeží - Poušov  2km

Poměrně nová cyklostezka je prakticky jedinou možností fitness tréninku na inlajnech v Třebíči. Momentálně se stezka opravuje, tak se nechme překvapit, jaká bude její finální podoba. Na stezce lze začít v centru Třebíče u mostu - Svojsíkovo nábřeží.. Povrch je sice dlážděný (zámková dlžba), ale na bruslích je lze celkem hravě překonat, navíc budete odměněni úchvatným pohledem na řeku Jihlavu a na zámek. Dlaždicová část měří asi 500 m.
Poté vyjedete u hokejbalového hřiště a projíždíte velmi pěkným parkem Polanka. Po asi 350 metrech vás čeká první zádrhel. Bývalé parkoviště u plaveckého areálu je pouze pískové, což by se však podle mých informací snad mělo změnit. Je tedy několik možností, jak se písku vyhnout. Buď můžete odbruslit z cyklostezky před hokejbalovým hřištěm, čímž se dostanete na mírně frekventovanou silnici. Po asi 200 metrech se napojíte rovnou na cyklostezku.
Další možností je dát se těsně před parkovištěm (u hospody) doleva, kde vás čeká asipětimetrový výšlap schodů a jste téměř u cyklostezky. Zdoláním parkoviště už se dostáváte na klasickou cyklostezku, kde vás čeká příjemný, asi kilometrový úsek.
Příjemná, stromy zastíněná, cesta skýtá jediné nebezpečí v napadeném lístí, sem tam se objeví i nějaká ta větvička. Šířka cyklostezky by také mohla být větší, nicméně v naší republice se jedná o běžný standart. Do budoucná skýtá stezka velmi dobré možnosti rozšíření jak směrem dále do Poušova, tak na druhou stranu směrem na Vladislav.
Věřme tedy, že se někdy dočkáme cyklostezky blížící se evropským parametrům!

Dalším objektem mé recenze jsou brusle Powerslide Z1. Tuto řadu bruslí začala firma Powerslide vyrábět někdy před dvěma lety, přičemž každý rok se objeví nějaká ta kosmetická inovace. Myslím, že v poměru cena výkon je tato brusle velmi atraktivní a Powerslide nemá rozhodně důvod se této řady zbavovat.

Z 1 jsou brusle na pomezí fitnes a speed bruslí, čímž firma může oslovit poměrně širokou základnu bruslařů. Do této kategorie spadám i já a volbu těchto bruslí si čím dál víc pochvaluji.

Po přihlášení na Berlínský marathon jsem začal uvažovat o tom, že mé fitnesky s 82 mm kolečky by nemusely být to pravé ořechové. I když mě lákaly (a lákají pořád) speedové brusle, rozum hovořil jasně - není kde pořádně trénovat a kupovat je kvůli dvěma závodům ročně asi nemá cenu. Navíc cena pochopitelně taky není zanedbatelná. Snažil jsem se tedy zjistit toho o bruslích co nejvíce. Speedové jsem tedy téměř vyloučil. Zbývaly tedy nějaké polofitnesky s 90 mm kolečky. V poměru cena výkon jednoznačně vítězily Powerslid Z1. I když musím přiznat, že do nejužšího finále proklouzly také Roxa 90. To už byly opravdu speedové brusle, navíc na ně lze namontovat i 100 mm kolečka, což by se mohlo do budoucna hodit. Dokonce cenově vycházely brusle úplně stejně (Roxy ve velké slevové akci). Nakonec tedy opravdu vyhrály Z 1. Jedním z důvodů byl taky ten, že jsem v internetové akci koupil crossové brusle Powerslide Nordic Treiner. Riskl jsem o číslo menší botu, která mi však je opravdu malá. Nordic Treinery používají právě botu ze zetjedniček, takže jsem chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou. Navíc lze zetjedničky stále použít ještě jako instruktorské brusle. Navíc mě dost tlačil čas a zmiňované brusle jsem nemohl vyzkoušet na vlastní kůži. Takže i když mě čistě speedové brusle lákají a fascinují, myslím, že jsem se rozhodl správně. Ale přímo k bruslím.Obrazek

Po usilovném rozhodování tedy vyhrály Z1. Jenže při projíždění internetových obchodů jsem najednou zjistil, že brusle už jsou vyprodány. Využil jsem i známého, prodejce bruslí, který má přímo kontakt na dovozce - brusle už prostě nejsou! Nakonec jsem sehnal snad poslední pár v ČR. Brusle přišly poštou poměrně brzy. Na první pohled mě trošku zklamala délka rámu. Čekal jsem, že rám bude o něco delší, kolečka jsou podle mě zbytečně příliš blízko sebe. Je tím pochopitelně zanechána slušná manévrovatelnost, bruslím to ale ubírá na rychlosti. Postupem času tento pocit mizí a nepřijde mi to jako nějaký velký problém. Brusle obsahují i brzdu, tu nepoužívám, takže jsem ji hned sundal. Kolečka opravdu jedou, rozdíl oproti kolečkům s osmičkou nebo dokonce sedmičkou mm na začátku je opravdu znatelný. Zatím mám najeto něco kolem 200 km a na kolečkách už je to celkem znát. Bota je nižší než klasická fitnesová, což je určitě dobrým krokem na cestě k přestupu na speedové brusle. K utáhnutí bruslí využijete tkaničky a na vrchní části boty přesky. Přeska jakoby deformuje jazyk brusle, takže utáhnutí vrchní části brusle není úplně dokonalé. Bota celkově mi připadá trochu širší, takže noha mi v ní trošku plandá, holt není to bota na míru. Zpočátku se mi ani připevnění rámu nezdálo nijak pevné. Částečně pomohlo dotažení rámu k botě, nicméně při nácviku double pusch na jedné noze moc pevnosti přichycení rámu nevěřím. Jinak lze brusle velmi dobře použít na svižnou jízdu a ani na závodech ostudu neuděláte. Na brusle si zvykám čím dál víc, velmi slušně si s nimi zazávodíte, v nouzi jevyužiji i jako instruktorské brusle.

ObrazekVcelku s jistotou mohu tyto brusle doporučit všem, kdo chtějí jezdit rychleji a nechtějí zatím kupovat rychlobruslařské brusle. Jak jsem psal, velmi příjemná je i cena - za něco málo přes tři tisíce asi nic lepšího neseženete. Existuje i speciální dámský model, tady byla cena v akci dokonce o hodně nižší. Další případné dotazy odpovím v diskuzi.

Tak dlouhý skluz!

Dalšími recenzovanými bruslemi jsou cenově dostupné urban brusle domácí výroby. Právě cena společně s designem z nich dělá atraktivní brusle, které si svoji cílovou skupinu určitě najdou.
 

Urban brusle zažívají a pravděpodobně ještě budou zažívat velký boom. Především obliba freestylu hovoří právě pro tyto brusle. Navíc jsou ideální třeba pro jízdu do práce. Tento druh bruslí se vyznačuje poměrně pevným , ale pohodlným skeletem, krátkým rámem a menšími a měkčími kolečky. Pravdou však je, že příliš velký výběr urban bruslí na našem trhu není. Špičkový výrobce slalomek Salomon ukončil výrobu, prakticky zbývájí jen Rollerblade Twister a Powerslide Cell. Twistry momentálně jsou asi tím nejlepším, co lze na freestyle použít. Cena se ovšem pohybuje kolem šesti tisíc korun. O něco levnější jsou Powerslidy, o těch se přiznám nevím vůbec nic. No a zbývají nám tedy Tempish Serpentin. Firma Tempish se specializuje zejména na cenově dostupné fitnessové brusle, proto je nabídka urban brusle poněkud překvapivá. Zkušení bruslaři vás pravděpodobně budou od bruslí Tempish zrazovat. Já bych to neviděl tak černě. Myslím, že firma by mohla mít velkou budoucnost, působí velmi sympaticky, neustále se snaží poučovat se z chyb a v poměru cena - výkon nemá moc konkurentů. Ale zpět k Tempish Serpentin a ke zkušenostem s nimi.
 

Cena bruslí je asi na polovině ceny Twisterů. Designově jsou podle mě brusle velmi povedené, rám vypadá velmi pevně, 80 mm kolečka jsou také designově povedená, což ale pochopitelně není to nejdůležitější. Brusle jsem zkoušel především na slalom. První pocit nebyl špatný, kolečka se mi zdála trošku pomalejší, manévrovatelnost bruslí byla bezproblémová. I na delší jízdu nebylo bruslím moc co vytknout. Největší a poměrně zásadní problém byl nakonec s botou. Asi po dvaceti minutách mě začínají z bruslí pravidelně bolet nohy. To se pochopitelně stává, nicméně já tyto problémy s bruslemi nikdy neměl a dost nepříjemně mne to překvapilo a prakticky od bruslí odradilo. Poměrně zajímavé bylo, že když jsem zkoušel kolečka na mých fitnesskách, pocítil jsem na mých jinak naprosto bezproblémových Rollerbladech také drobnou bolest nohou. Nebylo to nic hrozného a bolest brzy ustoupila a již se neopakovala. Kolečka jsem ale měnil jen vpředu a vzadu a samotného by mě zajímal podíl koleček na bolesti nohou. Moc logicky to nevypadá, ale subjektivní pocit tam přeci jen je.
 

Pro mě se tím brusle staly nepoužitelné, trpělivost a čas by možná problém vyřešily. Abych ale brusle úplně neodsoudil, v bruslařské škole mi na nich jeden bruslař jezdí, je s nimi spokojen a na bolest nohou si nestěžuje.
 

Abych tedy shrnul výše napsané. Tempish Serpentin jsou designově povedené brusle za velmi slušnou cenu, před jejich koupí ovšem doporučuji důkladné vyzkoušení, aby vás v bruslích nebolely nohy. Pokud vám brusle sednou, pak mohou být opravdu výhodnou a dobrou koupí, mými favority se ale bohužel nestaly.

Dalšími recenzovanými bruslemi jsou Nordic powerslide treining. Tato recenze si spíše klade za cíl seznámit vás  s crossovými bruslemi jako takovými. Je to již starší model, nicméně rozdíly mezi jednotlivými modely nebudou nijak zásadní. Powerslide zatím jednotlivé modely obměňoval pouze jinými botami.
Na začátek si crossové brusle trošku představme. Skládají se zpravidla z poměrně kvalitní boty, kterou PowerslideObrazek využívá u rychlostních a závodních bruslí. K bruslím je připevněn podvozek s dvěma velkými nafukovacími kolečky. Na podvozek jde poměrně bez problému připevnit téměř jakákoliv brusle. Vyrábí se pro dva typy velikostí - do velikosti 41 a větší. Co se týče techniky, klasické inlajnisty asi zklamu. Technika bruslení se daleko víc podobá bruslení na běžeckých lyžích. Velmi špatně se na nich jezdí bez hůlek. Velmi důležité je nafouknutí koleček. Na měkkých si na asfaltu moc nezajezdíte. Úplně ideálním povrchem pro tyto brusle je zpevněná hlíněná cesta, dobře se jezdí i na asfaltu, nejhorším povrchem je tráva. ObrazekNa té se jede špatně pravděpodobně kvůli měkkému podkladu. Poměrně složité je to s brždením. Dá se dokoupit přídavná brzda, s tou zkušenosti nemám, nicméně v internetových diskuzích se lze dočíst, že uživatelé si ji zrovna nepochvalují.
Částečně lze použít brždění T - stopem, ovšem nejprve to chce s bruslemi se pořádně sžít.Obrazek Nejefektivnějšími způsoby zabrždění tak prvděpodobně zůstanou různé způsoby zpomalování, mezi které patří např. slalomování, plužení apod. Jak jsem již výše uvedl, brusle jsou vybaveny velmi kvalitními botami, pevným rámem a nafukovacími kolečky, u kterých je velmi důležitá hustota nafouknutí. Zejména pro začátečníky bych nedoporučoval jízdu bez hůlek. Nejsou vhodné hůlky teleskopické, lze použít hůlky na lyžování Obrazeks gumovými hroty, které už se dají sehnat i u nás. Jízda na crossových bruslích je opravdu zábava, ale i makačka. Nadšeni z nich budou vyznavači běžeckého lyžování, vyznavači in line bruslení ocení zejména možnost zajezdit si v terénu, ve kterém nemají s klasickými bruslemi šanci!

Do této kategorie se řadí ostatní brusle pro méně rozšířené disciplíny jako sjezd, alpine slalom a další. Patří sem i outdoor in-line brusle určená pro sjezd po nerovnostech či trávě. Vyznačují se dvěma velkými kolečky na okrajích boty, zajišťují pohodlné překonávání nerovných překážek v terénu.

Hlavními znaky těchto bruslí: pevná, skeletovaná bota a malá, tvrdá kolečka. Jou stavěny pro snášení nadměrné zátěži při provádění různých skoků, akrobatických triků na speciálních rampách, popřípadě lávkách či zábradlí.

Tento typ in-line bruslí vznikl na základě neutuchatelné touhy vzplodit novinku a vytvořit revoluční typ brusle ve světě in-line. Skate and Walk, popř. Blade and Walk je brusle s odnimatelnou botou. Uživatel tak, podle svého uvážení, buď bruslí nebo jde hezky po svých. Brusle jsou kombinací komfortní boty a skvělé techniky, která dala in-line bruslím nový pojízdní pojem.